O tom, že se na delší a vzdálenější túry do přírody musíme vhodně obléknout, není pochyb. Potvrdí to každý, zejména ten, kdo už se někdy vhodně neoblékl a pak třeba mrznul, čvachtal v mokrém oblečení, které nebylo kde usušit, případně jinak trpěl tím, že nepřizpůsobil svůj oděv panujícím podmínkám.

A když už se bavíme o oblečení, nesmíme opomenout ani obuv. I ta je v podobných případech důležitá, i mezi tou je záhodno si vybírat, pro co se ve kterém konkrétním případě rozhodnout. Protože i na botách záleží. Nikdo si přece nechce na nohou nadělat puchýře, nikdo si je nechce rozedřít do krve, a nikdo nechce řešit ani takové jenom zdánlivé banality, jako je otázka, co by si počal, kdyby si do nich nabral vodu a neměl je pak kde usušit.

Boty prostě musí odpovídat tomu, do jakých podmínek si je člověk bere. A stejně jako není žádoucí brát si pohorky na nějakou honosnou společenskou událost, stejně jako se nehodí lakýrky či lodičky k práci v kravíně, je skutečností, že i výlety do přírody nelze absolvovat jen tak v něčem.

Zatímco si člověk někdy v případě kratšího výletu vystačí i s obyčejnými teniskami, ne vždy je tomu tak. Zejména když má výlet trvat delší dobu a když se může člověk ocitnout v ledajakém terénu za ledajakého počasí, je žádoucí mít kvalitní trekové boty. Protože ty se hodí do každého terénu, a zároveň jsou i pohodlné a je radost si v nich vykračovat. Ty prostě nezklamou.

A aby tyto splnily to, co se od nich očekává, musí si je člověk pochopitelně vybrat u někoho, kdo ručí za tu nejkvalitnější nabídku. Protože si nemůžeme zastírat, že se dnes prodává ledacos, že jsou výrobci i prodejci různí, a tak bychom mohli leckomu sednout na lep. A nebylo by zrovna šťastným řešením, kdybychom si pořídili ty z dob socialismu známé sedmimílové boty, ve kterých se ujde sedm mil a rozpadnou se.